K zákazu zamýšlené štěrkovny jsou odpůrci zase o krok blíž
REGION – Do další fáze pokročil záměr Povodí Moravy a Jihomoravského kraje vyčlenit několikakilometrový úsek od Uherského Ostrohu až po Vnorovy jako záplavové území. Poté, co se kraj vypořádal s množstvím připomínek z nejrůznějších stran, vydal nyní návrh opatření. Pokud projde, k vybudování firmy na štěrkopísek, kterou plánuje firma Jampílek mezi Uherským Ostrohem a Moravským Pískem, rozhodně nedojde. Těžbu samotnou by ovšem toto opatření nemělo ovlivnit.
Návrh Povodí Moravy zahrnuje do záplavového území z dvanáctikilometrové délky přibližně šestikilometrový úsek, který je vymezen poblíž toku řeky Moravy a jejího odlehčovacího kanálu. „Záplavové území se stanovuje pro výskyt povodně s periodicitou jednou za sto let, čili pro stoletou vodu. Aktivní zóna byla stanovena jako území zasažené rozlivem. Tato místa mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou,“ uvedla Anna Hubáčková, vedoucí odboru životního prostředí Jihomoravského krajského úřadu.
Důvody proč se kraj a Povodí Moravy snaží území vyčlenit jsou hned dva. „Prvním je, aby obyvatelé nebyli ohroženi na zdraví a majetku při povodňových stavech a aby nedocházelo k neúměrnému zatěžování integrovaného záchranného systému. Druhým důvodem je, aby realizace staveb nebo protipovodňových opatření v tomto území negativně neovlivňovala povodňový průtok v místě a nedocházelo pak následně k destrukčním účinkům na vodní díla, stavby apod.,“ vysvětlila Hubáčková.
Co to přesně znamená? Vlastně se tím potvrdila slova vedoucího odboru životního prostředí veselské radnice Petra Michny, který již na podzim prohlásil: „Pokud by návrh prošel, byl by to jasný argument proti výstavbě štěrkovny. V záplavovém území se totiž stavět nesmí!“
Z hlediska záplavového území by se tedy jednalo v podstatě o administrativní potvrzení dnešního stavu. „Zmíněná lokalita byla vždy považována za záplavová oblast,“ potvrdil starosta Moravského Písku Miroslav Dula.
V současném návrhu došlo vůči tomu původnímu hned několika změnám. Nově například byla vyjmuta z aktivního záplavového území Jízdárna, zahrádkářská kolonie či areál Zámeckého parku ve Veselí nad Moravou. Krajský úřad ovšem zároveň upozornil, že i vyjmuté oblasti z aktivní oblasti zůstávají nadále v záplavovém území, proto i tam budou platit určitá omezení. „V tomto ohledu nelze zohledňovat zájmy jednotlivých majitelů dotčených pozemků,“ upozornila Hubáčková.
Podle kraje by vymezením záplavového území přímo těžba vyloučena nebyla což požadoval Báňský úřad, který trval na tom, že nesmí být ztížena realizace hornické činnosti. „Těžba samotná by v rozporu nebyla, ale musím upozornit, že se v aktivní zóně záplavového území nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky nebo provádějí opatření na ochranu před povodněmi,“ doplnila vedoucí odboru životního prostředí kraje.





